Pro zařazení zemědělských území dle výnosových kategorií je nově využíván postup stanovení výnosovosti zemědělských půd jako ekonomická kategorie hodnocení půdního fondu. Stanovení výnosovosti zemědělských půd vychází z integrace dlouhodobých informací o zemědělském půdním fondu prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).
Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5°C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30 %, kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna.
Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9°C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny (Štolbová et al. 2008).
Národní průměr bodové hodnoty výnosovosti veškeré zemědělské půdy v ČR je 42,2 bodů.
Pro stanovení výnosového potenciálu slámy obilovin, řepky a sena z TTP jsme vycházeli z plochy katastrálního území, jehož výnosovost je dána výnosovostí BPEJ tvořících jeho cenu na základě váženého průměru BPEJ v něm zastoupených.
|
Výstupy z projektů > Potenciál produkce vedlejších zemědělských výrobků a sena z TTP v pánevních okresech Ústeckého kraje (2009) >
5. Kategorizace katastrálních území pro určení jejich výnosovosti
Podřízené stránky (4):
5.1 Analýza zájmového území
5.2 Výpočet produkčního potenciálu pro řepkovou a obilnou slámu na území bývalých pánevních okresů Ústeckého kraje
5.3 Hodnoty z obrazové analýzy dat pro slámu obilovin a olejnin
5.4 Výpočet produkčního potenciálu pro seno z TTP na území pánevních okresů Ústeckého kraje