5. Kategorizace katastrálních území pro určení jejich výnosovosti

Pro zařazení zemědělských území dle výnosových kategorií je nově využíván postup stanovení výnosovosti zemědělských půd jako ekonomická kategorie hodnocení půdního fondu. Stanovení výnosovosti zemědělských půd vychází z integrace dlouhodobých informací o zemědělském půdním fondu prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).

Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5°C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30 %, kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna.

Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9°C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny (Štolbová et al. 2008).

Národní průměr bodové hodnoty výnosovosti veškeré zemědělské půdy v ČR je 42,2 bodů.

Pro stanovení výnosového potenciálu slámy obilovin, řepky a sena z TTP jsme vycházeli z plochy katastrálního území, jehož výnosovost je dána výnosovostí BPEJ tvořících jeho cenu na základě váženého průměru BPEJ v něm zastoupených.

Kartogram číslo 1. Kategorie výnosovosti území ČR podle zastoupených BPEJ